Místo pro přírodu

Význam

V bývalé cihelně se přirozenou sukcesí vytvořilo unikátní společenstvo, zahrnující nejen několik různě velkých a hlubokých jezírek s přilehlými mokřady a křovinami, ale i suché výslunné stráně na svazích těžební jámy. Díky tomu se zde na malém prostoru vyskytuje nebývalé množství zajímavých živočišných druhů, nemajících v širokém okolí obdoby.

Z hmyzu je nejlépe prozkoumána skupina vážek: v roce 2009 a 2010 zde bylo zjištěno 26 druhů , z toho šest (šídlatka tmavá, šídlatka hnědá, šidélko malé, šídlo rákosní, vážka hnědoskvrnná, vážka žíhaná) je uvedeno v Červeném seznamu. Z dalších zajímavějších druhů hmyzu byl zjištěn zlatohlávek tmavý. Na suchých, řídce porostlých plochách v okolí jezírek se hojně vyskytuje svižník polní. Významné jsou také populace obojživelníků (čolek velký, čolek obecný, kuňka obecná, rosnička zelená, zelení skokani, ropucha obecná a ropucha zelená). Z plazů tu lze potkat užovku obojkovou, slepýše křehkého a ještěrku obecnou. Z vzácnějších ptáků hnízdí v litorálních porostech moták pochop, v křovinách ťuhýk obecný, hnízdní výskyt zde byl zjištěn i u kulíka říčního. Mokřady využívá jako loviště ledňáček říční,hnízdící nedaleko na potoku. Na tahu zde byli pozorováni např. bekasína otavní, vodouš bahenní, zalétá sem též ostříž lesní a včelojed lesní.

Ze zajímavějších rostlin se zde vyskytuje masožravá bublinatka.

Historie

Těžba v této části cihelny byla ukončena asi začátkem 90. let 20. stol. Její plocha měla být rekultivována a navrácena zemědělskému využití. Jelikož k tomu však bezprostředně po ukončení těžby nedošlo, jámu osídlila samovolně divoká příroda. Když se začalo o rekultivaci (tady zavezení bývalé cihelny) opět mluvit, již by toto znamenalo velkou újmu pro přírodu. Proto byla nejcennější část cihelny v roce 2010 vykoupena.

V roce 2013 byly konečně úspěšně ukončeny 13 let trvající snahy o změnu rekultivačního plánu, která definitivně ukončila riziko zavezení lokality.

Pro uchování hodnot lokality je nutno občas provést radikální zásahy odstraňující náletové dřeviny a obnovující zazemňující se tůně. Poslední takový rozsáhlý zásah proběhl ve druhé polovině roku 2023, kdy byly obnoveny tři tůně v západní části lokality, odstraněny náletové dřeviny asi na třetině plochy a na části plochy stržen drn. Finančně i technicky náročný zásah byl hrazen z prostředků Nadačního fondu Veolia a státu (financováno v rámci NextGenerationEU).

Majetkové vztahy

Český svaz ochránců přírody vlastní čtyři pozemky v severní části dobývacího prostoru – 35/2, 35/19, 124/37 a 124/47 – tvořící souvislé území o celkové výměře 3,7 ha a zahrnující nejcennější část bývalé cihelny.

Péče o lokalitu

Pro zachování nejcennějších druhů, které se v bývalé cihelně vyskytují, je potřeba „zastavit sukcesi“ – tedy částečně redukovat křoviny a rákosiny, které celou plochu postupně zarůstají, a zanášející se tůňky občas prohloubit či na vhodném místě vytvořit novou, aby na lokalitě bylo vždy dostatečné množství vodních ploch různých hloubek a v různém stádiu zarůstání. Část pole, která do vykoupených pozemků zasahuje, chceme osít trávou, od zbytku pole oddělit pásem křovin a případně i zde vytvořit nějakou tůň. Zvažuje se citlivé zpřístupnění lokality veřejnosti – vybudování naučné stezky, ptačí pozorovatelny či na vhodném místě povalového chodníku pro snazší pozorování vodních živočichů; to však přichází v úvahu až po zrušení dobývacího prostoru.

Přístup

K lokalitě se pohodlně dostanete po silnici z Chmeliště směrem na Žíšov. Od železniční zastávky Chmeliště je to něco málo přes půl kilometru.

Zobrazit místo Cihelna Chmeliště na větší mapě

Další informace

• ochranářský plán v pdf
• infopanel na lokalitě ke stažení v pdf
• článek v časopise Krása našeho domova (podzim 2010)

O lokalitu pečuje Pozemkový spolek Denemark, o.s. Denemark, Braunova 168, 284 01 Kutná Hora, tel.: 777 833 423, e-mail: martin.kh@seznam.cz.