číslo účtu MPP 9999922/0800

Jívka

Bývalé odkaliště dolu a úpravny měděné rudy s řadou pozoruhodných rostlin a živočichů.

kruštík tmavočervený (foto Jaroměř)_náhledJívka sever_vajíčka (foto Jaroměř)_náhledJívka sever (foto Jaroměř)_náhledsvižník písčinný (foto Jaroměř)_nahled čolek velký (foto Jaroměř)_náhledryzec-Bohumír-severní_odkaliště_náhleduzlatka písečná (foto Jaroměř)_náhledprstnatec pleťový (foto Jaroměř)_náhled

Význam

Lokalita je pestrou mozaikou vlhkých i suchých stanovišť na velmi málo úživném podkladu (v podstatě písek). Mimo jiné výskyt několika druhů orchidejí (kruštík tmavočervený), hruštičky, pravděpodobně i cídivky různobarvé, obojživelníků (čolek velký, skokan hnědý), plazů (ještěrka živorodá a obecná, slepýš, užovka obojková) a hmyzu (vážky, blanokřídlí, pískomilní brouci – zatím neproběhl podrobný průzkum)

Historie

Těžba měděné rudy zde začala v polovině 19. stol. a trvala až do roku 1965 (dnes slouží areál dolu jako hornický skanzen). Dvě odkaliště byla v údolí potoka Jívky pod areálem dolu a úpravny rudy vybudována pravděpodobně v 50. letech 20. stol. Šlo o ohromné hrázemi obehnané nádrže, kam byla ukládána kaše z rozdrcené měděné rudy. Voda byla poté odváděna (památkou na to je dosud zachovaná dekantační věž) a v odkališti zůstával v podstatě čistý písek. Do ukončení činnosti v polovině 60. let byly nádrže zcela zaplněny, takže dnes nejsou hráze v terénu patrné, výsledkem byly zvláštní útvary se zarovnanou náhorní plošinou a strmými, místy terasovými svahy. Větší část plochy je zamořená, ale některá vyvýšené místa jsou naopak velmi suchá.

Odkaliště naštěstí nebylo rekultivováno (zavezeno hlínou a osázeno), takže se stalo záhy domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Ty však postupně začala ohrožovat sukcese; i přes velmi nehostinné podmínky se tu postupně začaly prosazovat některé dřeviny, zejména břízy a borovice, na nejvlhčích místech pak rákos. Proto se o lokalitu začal roku 2014 zajímat Velkojaroměřský pozemkový spolek. Jižní odkaliště, patřící státu, bylo redukcí dřevin a obnovou tůní uvedeno do ideálního stavu, takže dnes patří k biologicky nejhodnotnějším místům v CHKO Broumovsko (www.jarojaromer.cz/spolek/jivka_odkaliste_jih). Na severním odkališti byly možnosti zásahů z důvodu soukromého vlastnictví omezeny, i tak se zde povedlo alespoň jednorázově obnovit ve střední části tůně a několikrát posekat rákos. Aby mohla být i této části věnována náležitá péče, na přelomu let 2020 a 2021 celé severní odkaliště (4,5 ha) Český svaz ochránců přírody díky finančnímu daru Nadačního fondu Veolia odkoupil. NF Veolia zároveň přispěl i na potřebné obnovní zásahy na lokalitě.

Péče o lokalitu

Redukce rákosu, udržování (obnova) tůně, prosvětlování okolního porostu.

management (foto Jaroměř)_náhledTetrixundulata_marše tenkorohá (foto Jaroměř)_náhledBohumír-severní_odkaliště-náhledčechratka-Bohumír-severní_odkaliště_náhled

Přístup

Lokalita leží jihozápadně od Horních Vernéřovic, nad levým břehem stejnojmenného potoka pod areálem bývalého měděného dolu Bohumír. V místě, kde červená turistická značka z Vernéřovic do Malých Svatoňovic prochází po hrázi rybníka Kuprovka, nacházíte se na západním okraji bývalého odkaliště.

Zobrazit místo Jívka na větší mapě

Další informace

O lokalitu pečuje Velkojaroměřský pozemkový spolek, ZO ČSOP JARO, Národní 83 (areál nemocnice), 551 01 Jaroměř, tel.: 603 847 189, 605 251 434, e-mail: coracias@seznam.cz.


Seznam certifikátů

Váš certifikátovací seznam je prázdný
Prohlédnout obchod

Od roku 2003, kdy byla kampaň Místo pro přírodu zahájena, již bylo vykoupeno
204 hektarů na 57 lokalitách

Ikona Facebook   Facebook

ikona RSS   RSS

Český svaz ochránců přírody
Michelská 5, 140 00 Praha 4
tel.: 222 516 115, 222 511 496
info@mistoproprirodu.cz

Sbírka povolena rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č.j. S-MHMP/1554784/2015.
Vytvoření těchto stránek podpořilo v roce 2010 Ministerstvo životního prostředí. Stránky MPP využívají redakční systém WordPress.
© Český svaz ochránců přírody, 2010  |  Webdesign © Jana Štěpánová RedGreenBlue, 2010  |  Realizace: Jaroslav Síbrt, 2010.