Opičák

Lesík s několika tůněmi uvnitř Liberecké aglomerace. Plochu bývalé cihelny dnes tvoří unikátní pseudolužní porost, tvořený sice převážně nepůvodním topolem kanadským, doplněný však i řadou domácích druhů dřevin – osiky, vrby, duby, javory, břízy, v podrostu pak hloh, krušina olšová a další. Některé stromy jsou přes sto let staré a pochází zřejmě ještě z původní zeleně areálu cihelny. Prohlubně jsou vyplněny „nebeskými rybníčky“ – vodními plochami napájenými výhradně ze srážkové vody. Různorodost biotopů doplňují zarostlé ruiny bývalých objektů cihelny.

Význam

Lokalita je významným útočištěm řady druhů živočichů v urbanizovaném a z velké části odlesněném okolí liberecké aglomerace. Významná je zejména pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění drobného ptactva. Z obojživelníků se zde pravidelně vyskytují například ropuchy, skokani hnědí a štíhlí či čolci, ze zajímavějších druhů ptáků tu hnízdí drozd cvrčala.

Historie

V roce 1757 na těchto pozemcích založil hrabě Eduard Clam-Gallas panskou cihelnu. Cihlářské sprašové hlíny byly vytěženy na rozloze téměř 11 ha do hloubky až pěti metrů (přičemž byly mimo jiné objeveny i dva mamutí zuby). V r. 1902 se zde dokonce plánovalo otevření uhelného dolu. Vedle šikmo uložené uhelné sloje už byla vyhloubena 30 m hluboká šachta, ale při dlouhotrvajícím dešti se vodou nasáklé vrstvy uvolnily a jámu s veškerým zařízením zavalily. Během hospodářské krize na přelomu let 1931/32 byla cihelna uvedena do klidu a později zanikla.

Pozdější historie je značně nejasné a jednotlivé infomace si protiřečí. Mluví se o vojenském cvičišti i o skládce. Není ani úplně jasný původ dnešních tůněk (pozůstatky po těžbě, krátery od bomb z druhé světové války…). To však nic nemění na tom, že v průběhu 2. pol. 20. stol. se zde vytvořilo krásné a cenné území. Přírodovědné průzkumy koncem 20. století prokázaly vysokou přírodovědnou hodnotu této lokality. V té době se o ni začala zajímat místní organizace Českého svazu ochránců přírody Armillaria. Odstranila zde černé skládky, likvidovala invazní křídlatku a zároveň využívala zdejšího zoologického bohatství pro různé ekologické osvětové akce (Vítání ptačího zpěvu apod.). Vážnější nebezpečí však Opičáku hrozilo v potencionálních investičních záměrech, jimž stál v cestě, například periodicky se opakujícím plánům na rozšíření letiště. Riziko zvyšovala existence několika „stavebních pozemků“ (místa bývalých objektů cihelny) uvnitř lokality. Proto Český svaz ochránců přírody v rámci kampaně Místo pro přírody v letech 2006 – 2009 postupně větší část této lokality vykoupil (v současné době zde vlastní 13 pozemků o celkové výměře 4,36 ha).

Péče o lokalitu

Na lokalitě není lesnicky hospodařeno, jsou prováděny pouze drobné zásahy podporující přirozenou obnovu ve prospěch původních druhů dřevin. Veškerá dřevní hmota je ponechána na místě (při zachování průchodnosti stávajících cest) jako biotop zejména hmyzu a hub. Jsou tlumeny invazivní druhy rostlin, zejména křídlatka. Jedním z klíčových úkolů je zachování vody v alespoň části stávajících rybníčků. Na lokalitě byla v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě vybudována dřevěná pozorovatelna, umožňující nahlédnout do tajů v korunách stromů, bylo osazeno několik laviček a informačních panelů. Udržována je průchodnost základní cestní sítě.

Přístup

Přímo u vstupu do Opičáku je zastávka Liberecké MHD „Glóbus“, kam jedou z centra autobusy č. 14 a 600.

Zobrazit místo Opičák na větší mapě

Prosíme, umožněte ptákům i obojživelníkům klidné rozmnožování – neprolézejte v době hnízdění a kladení vajíček (cca březen až červen) křoviny a nepouštějte na volno psy.

Další informace

O lokalitu pečuje Pozemkový spolek Mokřady a louky Liberecka, ZO ČSOP Armillaria, tel.: 602 154 091, e-mail: armillaria@seznam.cz.

Místo pro přírodu